středový obrázek

Aktuality

Cesty Božího milosrdenství - zamyšlení - leden 2014

Drazí přátelé,

se svátkem Božího milosrdenství bude v tomto roce spojena slavnost svatořečení dvou papežů: Jana XXIII. a Jana Pavla II. Tato slavnost, která se bude konat v Římě v neděli 27. dubna 2014, vede k zamyšlení nad tím, jak nevyzpytatelné jsou cesty Božího milosrdenství.

Pokud bychom analyzovali život bl. Jana Pavla II., museli bychom si všimnout toho, jak byl jeho život mimořádně spojen s tajemstvím Božího milosrdenství ještě před tím, než se stal knězem. Později, když se stal papežem, stalo se poselství o Božím milosrdenství také jedním z podstatných prvků jeho pontifikátu. Pontifikát Jana Pavla II. byl jakousi odpovědí na výzvy a potřeby světa (jako každý pontifikát, který je darem Ducha Svatého pro církev žijící v konkrétní době). V tomto světě, ve kterém byl papežem Jan Pavel II., se zastrašující rychlostí začal šířit egoismus, lhostejnost, tvrdost a znecitlivění srdce. Papež stále více připomínal potřebu zachovat v sobě a prohlubovat soucit s člověkem, který trpí a je v nouzi.

 

Zdůrazňoval při tom, že zde nejde jenom o utrpení a nouzi materiální nebo fyzickou, ale také – a v mnoha případech především – duchovní. Člověk, který ztratil duchovní dimenzi svého života, byl výrazně redukován a není „celý“. Nemůže najít sám sebe v takto chápané antropologické vizi, ve které štěstí člověka spočívá v čerpání příjemností a užívání života. Proto také Jan Pavel II. mnohokrát volal po tom, aby si člověk vzpomněl, kým je a jak veliká je jeho důstojnost.


Cesty Božího milosrdenství nepropojily Jana Pavla II. a svatou Faustynu Kowalskou tak, aby se osobně setkali. Sestra Faustyna zemřela 5. října 1938. Byl to rok a měsíc, kdy mladý Karel Wojtyla začal v Krakově studovat na Jagellonské Univerzitě. Ve své knize „Dar a tajemství“ papež napsal: „V květnu roku 1938 (pět měsíců před smrtí sestry Faustyny - WZ) jsem udělal maturitní zkoušky a přihlásil jsem se na studium na Jagellonské Univerzitě v Krakově na polskou filologii. Z tohoto důvodu jsme se společně s otcem přestěhovali z rodných Wadowic do Krakova. Našli jsme bydlení v domě u Tyněcké ulice, na Dębnikach. Byl to dům našich příbuzných.


Na univerzitě studoval Karel Wojtyla jenom první rok, protože v září 1939 vypukla II. světová válka. Po desetiletích ve své knížce „Paměť a totožnost“, už jako papež, Jan Pavel II. napsal: „Zjevení sestry Faustyny, soustředěné na tajemství Božího milosrdenství, se týkají doby druhé světové války. Právě to je doba, kdy vznikaly a vyvíjely se dvě ideologie zla, komunismus a nacismus. Sestra Faustyna se stala sekretářkou poselství, že jedinou pravdou schopnou vyvážit zlo těchto ideologií je pravda, že Bůh je Milosrdenstvím – pravda o milosrdném Kristu. A proto také, vyvolen na stolec sv. Petra, jsem cítil zvláštní potřebu předávat tyto zkušenosti, které jsou určitě součástí celé církve.    

      

Během druhé světové války Karel Wojtyla pracoval ve fabrice „Solvay“ blízko Lagiewnik a jak sám vzpomíná ve své knize „Vstaňte, pojďme“, „několikrát jsem chodil na hrob sestry Faustyny ještě předtím, než byla prohlášena za blahoslavenou. Mohl jsem tehdy vůbec tušit, že to já ji budu nejprve blahořečit a potom svatořečit?“


Mnozí komentátoři zdůrazňují, že je to v dějinách církve mimořádná událost, aby stejný člověk začal na diecézní úrovni beatifikační proces a potom – už jako papež – blahořečil a svatořečil. Tak se to stalo právě v případě sestry Faustyny. Jako arcibiskup krakovský Karel Wojtyla často navštěvoval Lagiewniki a nakonec 5. října 1965 zahájil informační proces sestry Faustyny Kowalské, který skončil 20. září roku 1967.      


Bylo to v době, kdy platil zákaz šíření úcty k Božímu milosrdenství na základě zjevení sestry Faustyny vydaný v Římě dne 19. listopadu 1958. Důvodem byl špatný překlad „Deníčku“ sestry Faustyny. Tady je třeba vzpomenout na roli kardinála Wojtyly, který mnohokrát psal do Říma v této záležitosti a dokazoval, že tento zákaz šíření úcty k Božímu milosrdenství na základě zjevení sestry Faustyny Kowalské by měl být zrušen. Stalo se tak 30. června roku 1978.


Dne 18. dubna 1993 papež Jan Pavel II. sestru Faustynu blahořečil a 30. dubna 2000 ji svatořečil a ustanovil svátek Božího milosrdenství pro celou církev.


V roce 1997 přijel Jan Pavel II. do Krakova a posvětil baziliku Božího milosrdenství v Lagiewnikach. Při té příležitosti vyznal: „Poselství o Božím milosrdenství mi vždy bylo blízké a drahé. Děkuji Boží prozřetelnosti, že jsem se mohl osobně přičinit o vyplnění vůle Krista ustanovením svátku Božího milosrdenství. Tady, u ostatků blahoslavené Faustyny, děkuji za dar jejího blahořečení a prosím neustále Boha za milosrdenství pro nás a pro celý svět.


Velmi důležité a v jistém slova smyslu uzavírající pozemské poslání papeže v šíření úcty k Božímu milosrdenství bylo setkání v bazilice v Lagiewnikach v roce 2002. Tehdy Svatý otec řekl: „Na závěr této slavnostní mše svaté bych rád řekl, že mnoho mých osobních vzpomínek se spojuje s tímto místem. Přicházel jsem sem zvlášť během okupace, když jsem pracoval v nedalekém „Solvayi“. Dodnes si pamatuji tuto cestu, která vedla z Borku Fałęckiego na Dębniki a kterou jsem chodíval každý den v dřevěných botách. Takové boty se tehdy nosily. Byl by vůbec někdo schopen si představit, že tento člověk ve dřevěných botách bude jednou konsekrovat tuto baziliku Božího milosrdenství v Lagiewnikach? Všem poutníkům, kteří sem přicházejí a přijdou, ať milosrdný Bůh štědře žehná!“


Bratři a sestry,

někteří o blahoslaveném Janu Pavlu II. říkají, že byl papežem Božího milosrdenství a že mezi ním a svatou Faustynou je jakási „duchovní přízeň“. Určitě je na tom hodně pravdy. Proto je dobře připomenout si také slova sestry Faustyny, která napsala ve svém „Deníčku“ před svou smrtí: „Pochopila jsem, že mé poslání smrtí nekončí, ale začne.“


Když 2. dubna 2005, v předvečer svátku Božího milosrdenství, zemřel Jan Pavel II., mnozí v tomto načasování viděli znamení od Boha. Tím skončila pozemská pouť Jana Pavla II. a – jak to onen večer řekl na nám. sv. Petra kardinál Sodano, když informoval o smrti papeže – „Jan Pavel II. se vrátil do domu Otce“.


Tam se určitě osobně setkal se sestrou Faustynou a svatořečení, které očekáváme v dubnu tohoto roku, je pro nás všechny darem a vzkazem, že poslání Jana Pavla II. na zemi sice skončilo, ale otevírá se nová etapa jeho působení jako svatého, který bude dán celé církvi.


Myslím si, že by bylo dobré vnímat tuto šanci a prosit Boha na přímluvu Jana Pavla II., abychom byli dobrými svědky Božího milosrdenství.


Prosit můžeme také modlitbou odevzdání světa Božímu milosrdenství, kterou se modlíme po každé mši svaté v kostele Božího milosrdenství ve Slavkovicích a kterou Jan Pavel II. zasvětil svět Božímu milosrdenství v Lagiewnikach 17. srpna 2002. Tato modlitba je zároveň povzbuzením pro nás všechny, abychom žili poselstvím o Božím milosrdenství a neustále prohlubovali svou důvěru k milosrdnému Pánu.


Nakonec vás chci ještě poprosit, abyste ve svých modlitbách pamatovali také na kongres a modlili se za dobré plody druhého kongresu o Božím milosrdenství, který se - dá-li Pán Bůh - uskuteční v Novém Městě na Moravě a ve Slavkovicích ve dnech 23. – 25. května 2014.

P. Wojciech Zubkowicz SAC

logo pěší pouť logo kniha milosrdenství

Aktuální číslo Apoštola

obálka časopisu

po najetí
©2009 pallotini.cz