středový obrázek

Aktuality

K zamyšlení - prosinec 2015

Zpravodajské servery přinesly zprávu, že švýcarské banky zveřejnily před několika dny víjnily před několika dny vice než 2600 majitelů tak zvaných „spících účtů", na kterých nebyla nejméně 60 let zaznamenaná žádná aktivita. Dědicové tak mají poslední možnost požádat o majetek, než připadne státu. Na zmíněných účtech je kolem 44 milionů švýcarských franků (1,1 miliardy korun).

Lze předpokládat, že mnozí lidé, kteří tuto zprávu slyšeli nebo přečetli, si s povzdechem řekli: „To by bylo krásné, kdyby se to týkalo mne."

A možná se hned zamysleli, kolik peněz by tímto způsobem mohli získat a co všechno by si pořídili, kdyby tyto peníze měli.

Možná, že se někdo také podiví a zeptá, jak je to vůbec možné, že taková situace vznikne a že jde o tak veliké bohatství.

Dědicové asi nevědí, že jim bohatství patří, nebo se z nějakého důvodu nemohou ujmout toho, co zdědili.

Nelze asi předpokládat (bylo by to přece nepochopitelné), že nemají o dědictví zájem a že se jim prostě nechce přihlásit se k tomu, co by mohlo jejich život tak obohatit a usnadnit. 

 

Nevíme, kolik lidí se ozve a kolik využije tuto poslední možnost získat dědictví, než připadne státu.

Vzpomněl jsem si na slova Pána Ježíše z Evangelia podle Matouše (5,25), kde Pán Ježíš říká: „Dohodni se se svým protivníkem včas, dokud jsi s ním na cestě k soudu, aby tě neodevzdal soudci a soudce žalářníkovi, a byl bys uvržen do vězení."

Jednalo se tam o odpuštění nebo o řešení dluhů.

Tato slova Pána Ježíše i výzva švýcarské banky připomínají, že s konkrétním časem je někdy spojena konkrétní šance. Tuto šanci člověk může využít, nebo ne. Někdy ji nevyužije proto, že ji přehlédne a vůbec se o ní nedozví. Někdy ji ale může nevyužít i přesto, že o ní věděl.

Jak je to možné?

Důvodů může být víc. Někdo tomu třeba prostě nebude věřit. Jiný řekne: „Já si poradím sám, já to dědictví nepotřebuji."

Ale důvodem může také někdy být hluboké zranění, které poznamenalo vztahy a podepsalo se na stavu člověka.

Od 8. prosince 2015 prožíváme omilostněný čas: Svatý rok milosrdenství. Když byl Svatý otec František dotázán časopisem „Credere" na Svatý rok milosrdenství, mimo jiné řekl: „Přišel mi na mysl obraz církve jako polní nemocnice po bitvě; je to pravda - kolik lidí je zraněných a zničených! Zraněné je třeba léčit, pomáhat jim, aby se uzdravili, a nikoli je posílat na vyšetření cholesterolu. Myslím, že toto je chvíle pro milosrdenství. Všichni jsme hříšníci, všichni si neseme nějakou vnitřní zátěž. Pocítil jsem, že Ježíš chce otevřít brány svého Srdce, že Otec chce ukázat své milosrdné lůno, a proto nám posílá Ducha: aby námi pohnul a abychom se vzchopili. Je to rok odpuštění, rok smíření. Na jedné straně vidíme obchod se zbraněmi, výrobu zbraní, které zabíjejí, vraždění nevinných těmi nejkrutějšími způsoby, vykořisťování lidí, mladistvých a dětí; uskutečňuje se - dovolím si to tak říci - rouhání proti lidstvu, protože člověk je posvátný, je obraz živého Boha. A tak Otec říká: „Zastavte se a přijďte ke mně." Toto já vidím ve světě."

Drazí přátelé,

Svatý rok milosrdenství je výzva: přihlaste se ke mně a získejte dědictví, které je pro vás připravené v nebi.

Teď je právě ta veliká šance, protože teď je zvláštním způsobem čas milosrdenství.

Sv. Faustyna zapsala ve svém Deníčku tato slova Pána Ježíše: „Dokud je čas, ať se utíkají k prameni mého milosrdenství, ať čerpají z krve a vody, která pro ně vytryskla." A hned potom sv. Faustyna píše: „Ach, duše lidí, kam se ukryjete v den Božího hněvu? Teď se utíkejte k prameni Božího milosrdenství." (Den. 847 - 848)

Využijme tento čas. Získejme dědictví.

A povzbuďme k důvěře také ty, kteří žijí kolem nás.

Oni jsou také dědici. 

P. W. Zubkowicz SAC

logo pěší pouť logo kniha milosrdenství

Aktuální číslo Apoštola

obálka časopisu

po najetí
©2009 pallotini.cz