Aktuality

Následovat Marii
Důvěra Bohu

Naše rozjímání od ledna opíráme o ctnosti v životě Panny Marie a řekli jsme si již o víře v Boha, o její otevřenosti pro Boží slovo. Bezprostředním plodem víry živené Božím slovem je důvěra. Není se co divit, že Ta, která uvěřila a poslechla uslyšené slovo, se s důvěrou odevzdala Bohu beze zbytku.

Podle sv. Ludvíka je důvěra Bohu  základní ctností Marie, a proto by měla být hlavní vlastností Jejích následovníků. 

Vždy musíme mít pod nohama pevnou půdu, abychom stavěli svůj život na „něčem" a „pro něco". Tou půdou může být cokoli. Bohužel nejčastěji je to důvěra ve své schopnosti a sílu a také vlastní sláva. Jen někdy je pro člověka motivací Bůh, pak člověk staví na Něm, Jemu důvěřuje - ne sobě, důvěřuje Jeho moudrosti a síle - ne své.

Na čem stavíme svůj život? Na sobě, nebo na Bohu? Možná trochu na sobě a část důvěry dáváme Bohu. Tak upozorňuje Kniha Zjevení:  „Ale že jsi vlažný, a nejsi horký ani studený, nesnesu tě v ústech" (Zj 3, 16). Je potřeba stavět  jenom na Bohu, jak to činila Panna Maria. „Nikdo plněji, radikálněji nesložil svou naději v Krista, jako jeho matka", řekl Jan Pavel II. Dokonce dodal, že v tom předběhla Ježíšovy učedníky. Můžeme tedy důvěřovat Bohu, nebo se Mu odevzdat jako vlastnictví do té míry, v jaké věříme v Boha a Bohu. Svěření Marie bylo neomezené, taková byla totiž její víra. Když bude naše víra slabá i naše odevzdanost Bohu bude nedokonalá.

Maria nás učí dívat se na budoucnost s důvěrou Bohu. „Už od zvěstování se naděje Izraele soustřeďuje na Božího Syna. Její naděje se posiluje v dalších etapách Ježíšova života ukrytého v Nazaretě a během Jeho veřejného působení. Její velká víra v Ježíšova slova, kdy předpovídal své zmrtvýchvstání třetího dne, se neotřásla ani v perspektivě dramatu kříže. Maria neustále doufala, že se vyplní Mesiášské dílo, očekávajíc, že po temnotách Velkého pátku nadejde svítání Zmrtvýchvstání", říká Jan Pavel II.

Maria vcházela do všech životních situací s neomezenou důvěrou. Můžeme tady mluvit o naději, že Bůh ví, co dělá, a dělá to s nejvyšší moudrostí a láskou. Příkladem může být i Sv. Pavel, který stvrzuje: „Proto také všechno snáším a nestydím se vydávat svědectví, neboť vím, komu jsem uvěřil. Jsem přesvědčen, že on má moc chránit, co mi svěřil, až do onoho dne" ( 2 Tm 1, 12).

Sv. Vincenc Pallotti nás učí, že „pro živé uvědomění si Boží přítomnosti je zapotřebí pozorně držet na uzdě smysly, abychom si zachovali vnitřní usebráni, které máme vysoce hodnotit jako prostředek nevyhnutelný pro udržení a prohloubení víry v Boží přítomnost, a tedy na umocnění ducha víry, naděje a lásky".

Přeji všem hluboké prožívání radosti z naděje, kterou přináší zmrtvýchvstalý Ježíš. Přeji neomezené odevzdání se do Jeho milosrdné prozřetelnosti, která jediná ví, co je prospěšné pro naši spásu.