K zamyšlení - říjen 2017 |
Následovat Marii SOUCIT Sv. Ludvík nás učí, že křesťan má povinnost snažit se odstranit ze světa prokletí hříchu, jako je utrpení lidí zasažených nouzí materiální a také duchovní. Dnes to tedy bude o soucitu s jinými a tedy o vnímání utrpení bližních jako svého vlastního. Sv. Ludvík nám radí zapomenout na sebe a pamatovat na bratry, a to tak, že odevzdáme našim bližním skrze ruce Panny Marie to, co máme nejcennější, a to je hodnota zadostiučinění a přímluvy všech našich dobrých skutků, nevyjímaje ani krátkou dobrou myšlenku nebo jen nepatrné utrpení pro obrácení hříšníků. |
' Ten soucit, který nikdo kromě Boha nevidí, přináší stonásobné plody. Neseme spoluzodpovědnost za spásu jiných. Vždyť nikdo z nás se nemůže spasit sám, ale jdeme k Bohu v lidské společnosti a díky ní. Proto Kristus založil církev – společnost. Proto máme povinnost snažit se nejen o svůj věčný život, ale pomáhat také jiným na jejich poutích do nebe. Ten soucit naplňoval nejprve Nejsvětější Matku sjednocenou celým svým životem s Božským Synem, když jako On dělala všechno z lásky k nešťastným hříšníkům. Připomeňme si její starost o lidi jdoucí k zatracení, kterou ukázala ve Fatimě v roce 1917. Panna Maria přicházela, jak to popisuje sestra Lucie, se smutnou tváří, plná laskavosti a smutku. O podobný soucit prosila také nás. Jan Pavel II. ukazuje na Mariin soucit jako na znamení, že dnes nejen jednotliví lidé, ale celé společnosti odcházejí od Boha. Dává nám ji za vzor péče o druhé, vzor soucitu s lidmi, aktivního zaangažování se do odvrácení světa od hříchu a jeho přivedení k Bohu. Dále papež učí, že Maria se jak během pozemského života, tak i v nebi stará o lidi směřující k zavržení a o jejich duchovní potřeby. Je citlivá také k hmotným potřebám, jak to vidíme v Magnificat. Tam myslí na ty, které nosí ve svém srdci: hladové, ponížené, trpící. Tam zpívá, že Hospodin se jich ujal. Kdo lépe než ona ví, že Bůh využívá lidi k realizaci svých plánů? Nemohl sestoupit na zem bez lidského „fiat“ nazaretské Panny. Ani zázrak v Káně by se nestal bez intervence Marie, která si všímá nedostatku a utrpení. Bůh chce pomáhat trpícím skrze angažovanost člověka. Celá církev je po vzoru Panny Marie povolaná zaujmout podobný postoj ke všem chudým a trpícím na zemi. Je pravda, že máme málo informací o angažovanosti Marie, když žila zde na zemi, ale můžeme se opřít o svědectví různých pokolení věřících, a těch je nesčetné množství. Sám papež Jan Pavel II. měl zkušenost z 13. května 1981 a za záchranu života vděčí zázračné intervenci soucitné Panny Marie. Sv. Vincenc Pallotti nás učí, že „nezbytnost cokoli konat pro uspokojování našich každodenních potřeb a potřeb bližních nás nesmí oddalovat od sjednocení s Bohem. Všechno máme konat s vírou, aby se tak zjevovala vůle našeho Pána Ježíše Krista“. Chtějme proto otevřít své srdce dokořán, aby bylo citlivé, milosrdné, soucitné, láskyplné, ochotné následovat soucitnou Boží a naši matku Pannu Marii. ' |
P. Slavomír Peklanský SAC |