Aktuality

Následovat Marii

POKOJ A RADOST

Představujeme tady deset mariánských ctností, které se musí stát východiskem našeho každodenního jednání. Jsou to: víra, otevřenost Božímu slovu, důvěra Bohu, mlčení, pokora, dobrota, čistota, soucit, jednota, pokoj a radost. Je potřebné si je připomínat, a to často. Dnes se chci zaměřit na poslední ctnost, ctnost pokoje a radosti.

Sv. Ludvík učil, že pokoj je základní vlastností křesťana, který žije ve spojení s Bohem. Opakoval svým posluchačům, že když budou plnit Boží vůli, zůstanou v pokoji. On totiž ví, že jestli půjde cestou plnění Boží vůle, i kdyby byl dříve plný chaosu a nepokoje, dobrá Matka ho přemění na místo svaté, bohaté a plné pokoje. Ten pokoj neznamená pouze nepřítomnost všeho, co působí neklid, nevztahuje se totiž na to, co se děje kolem nás. Opravdový pokoj charakterizuje nitro člověka, a proto také je ctností. Pokoj je pocitem bezpečí, který cítíme v perspektivě spásy. Mohl by být někdo více naplněný pokojem než Maria, Královna Pokoje, která bez váhání celý život plnila Boží vůli? Vždy šla tam, kam ji vedla Boží vůle, šla směrem vyznačeným Božím voláním, dokonce i když se ta cesta zdála nejistá, tmavá nebo tak po lidsky „šílená“. A když tou cestou šla, vždy se to ukázalo jako cesta pokoje. Kolik pokoje vnášejí namáhavé intervence kolem našeho života, které nám mají zajistit zdraví, materiální dostatek,…? Nenabízí nám Mariina cesta něco opravdovějšího; postavení života na zárukách samého Boha? Podle sv. Ludvíka pokoj není samostatnou ctností. Jestliže není doprovázený radostí, pak je falešnou ctností.

Nestačí jenom přestat se zneklidňovat. Bůh chce, abychom od Něj s nadějí očekávali veliké věci a pro tu naději byli naplněni radostí. Sv. Jan Pavel II. říká o těchto ctnostech, že mateřský úsměv Panny, zjevený v mnoha pohledech mariánské ikonografie, ukazuje plnost milostí a pokoje, o které se s námi chce podělit. To zjevení duchovního pokoje působí, že církev přijímá radostný obličej podle vzoru obličeje Matky. Když se chce s námi Maria dělit o plnost pokoje, dává nám evangelijní radu: Udělejte všechno, co vám můj Syn řekne. Při plnění Boží vůle nacházíme stejný pokoj, kterým žila Ona. Pokoj je plodem odevzdání a poslušnosti. Dostáváme jej jako dar za přijetí Jeho vůle. JPII. píše o radosti, která je u Marie stálou vlastností jejího srdce, a tedy ctností: „Přijímajíc ve chvíli zvěstování andělskou výzvu k radosti, Maria má jako první účast na mesiášské radosti, kterou slíbili proroci „Sionské dceři“, a předává ji lidem všech časů. Křesťanský lid, vzývajíc Marii jako «Causa Nostrae Laetitiae» (Příčinu naší radosti), nachází v Ní schopnost předávání radosti, která vychází z naděje, dokonce uprostřed různých životních zkušeností, a vede ty, kteří se jí svěřili, do věčné radosti.“ To Maria nám předává skutečnou radost, kterou nám nic nevezme a neskončí ani přechodem přes práh smrti. Na kolik je v nás radost a pokoj? Je to jednoduché: na tolik, na kolik jsme odevzdáni Boží a naší Matce, Marii.

A ještě dobrá rada od sv. Vincence Pallotiho: „Radost a veselost ducha se mají projevovat v skromném pohledu a ve vykonávání povinností. Jestli nebudeme mít radostnou náladu a veselost ducha, za Kristem přivedeme málo lidí. Smutná nálada mnohé odrazuje od následování Krista."