Vnímavost k Božímu milosrdenství zdědili pallotini po svém zakladateli, sv. Vincenci Pallottim (1795-1850). Pallotti prožíval Boží milosrdenství nejen jako pravdu víry a součást učení církve, ale především jako bytostný prvek své spirituality a života. Z jeho dopisů je velmi zřetelné, že pokládá sám sebe za největšího hříšníka, jaký kdy existoval, a to, že žije, je jedině zásluhou Božího milosrdenství. Pallotti vnímá sám sebe jako zázrak milosrdenství. V jeho spiritualitě je velmi silně  zdůrazňovaná jeho nekonečná bída, která se setkává s nekonečným Božím milosrdenstvím. 

Možná proto, když se po smrti sv. Faustyny Kowalské její spirituál P. Michal Sopoćko snažil pokračovat v díle sv. Faustyny a šířit úctu k Božímu milosrdenství na základě zjevení, která sv. Faustyna obdržela, našel v pallotinech spojence. V té době se v šíření poselství o Božím milosrdenství na základě zjevení sv. Faustyny angažovaly nejvíce tři kongregace: Kongregace sester Božího milosrdenství, ke které patřila sv. Faustyna, Kongregace otců mariánů a otcové pallotini. Mariáni se velmi aktivně pustili do publikační činnosti, pallotini také vydávali knížky o Božím milosrdenství (například knížku P. Sopoćka "Poznejme Boha v jeho milosrdenství" pallotini vydali už v roce 1949, 11 let po smrti sv. Faustyny), nejvíce se však angažovali v organizování sympozií a kongresů o Božím milosrdenství. Společně s P. Sopoćkem vnímali totiž potřebu zpracovat teologické základy úcty k Božímu milosrdenství. 

Z iniciativy pallotinů se v jejich semináři v Oltarzewie u Varšavy 17. listopadu 1966 uskutečnilo první sympozium o Božím milosrdenství, kterého se zúčastnil P. Sopoćko.

V roce 1958 pallotini vydali ve francouzštině biografii sv. Faustyny (M. Winowska, Droit á la Miséricorde, Paryż 1958).

Dne 27. února 1951 se na pallotiny obrátily sestry Kongregace Matky Božího milosrdenství s prosbou o jmenování postulátora z řad pallotinů, který by pomohl v přípravách k procesu blahořečení sestry Faustyny. Pallotini delegovali k této funkci dva kněze. Byli to otec Stanislav Suwała a otec Alojzy Misiak. Pallotini se snažili pokročit v přípravách, ale bohužel nebyl zájem ze strany tehdejšího biskupa krakovského Mons. Antonína Baziaka. 

Téma sestry Faustyny a úcty k Božímu milosrdenství na základě zjevení, která popsala ve svém Deníčku, bylo dost sledované také v Římě, až nakonec z Vatikánu přišla žádost o poslání textu Deníčku sestry Faustyny. Nešťastný překlad Deníčku zapříčinil, že v textu se objevily teologické chyby, což vedlo Kongregaci ke zpochybnění zjevení sv. Faustyny a dne 6. března 1959 byl vydán zákaz šíření úcty na základě zjevení sv. Faustyny. Tento zákaz pozastavil činnost pallotinů ve věci připrav k procesu blahořečení. 

P. Sopoćko nebyl překvapen zákazem, říkal, že se to dalo čekat. Podle něj v mnoha případech úcta k Božímu milosrdenství byla až příliš omezená jenom na sv. Faustynu, chyběly teologické základy a v některých věcech byla úcta pokřivená. Z toho pohledu se mohl zákaz jevit spíš jako pomoc a impulz k očištění úcty od zbytečných a často škodlivých prvků a zároveň dával čas na vytvoření teologických základů. Nicméně dekret Kongregace vnesl do života mnoha farností, diecézí a řádů hodně změn. Z mnoha kostelů byl odstraněn obraz milosrdného Ježíše, zmizely brožurky a obrázky s Korunkou. Ale ne ze všech kostelů obraz zmizel. U pallotinů v Čenstochové obraz zůstal. Zajímavá situace nastala v Łagiewnikach. Když se sestry Kongregace Matky Božího milosrdenství vydaly za krakovských arcibiskupem s dotazem, co mají udělat s obrazem milosrdného Ježíše, který je v kapli v klášteře v Łagiewnikach, arcibiskup Baziak (ten samý, který nebyl moc nakloněn pokročit s procesem blahořečení sv. Faustyny) překvapeným sestrám sdělil, ať ho nechají tam, kde je.

Pallotini se ale nevzdali a soustředili se na teologii Božího milosrdenství. Vycházeli z předpokladu, že když dekret Apoštolského stolce brání šířit úctu na základě zjevení sv. Faustyny, je potřeba ponechat osobu sv. Faustyny a její Deníček a soustředit se na teologii Božího milosrdenství. Tento směr potvrdil také v roce 1964 nově jmenovaný arcibiskup krakovský, Karel Wojtyła, pozdější papež Jan Pavel II. Pozval pallotiny a poprosil je, ať při pořádání kongresů o Božím milosrdenství vynechají zatím osobu sestry Faustyny a soustředí se na teologii Božího milosrdenství. Byl totiž přesvědčen, že tento postup pomůže připravit a projít diecézní etapu procesu blahořečení sestry Faustyny. 

Kardinál Wojtyła spolupracoval s pallotiny a zúčastňoval se sympozií o Božím milosrdenství v semináři pallotinů v Ołtarzewie u Varšavy.

Velmi důležitou osobou pro šíření úcty k Božímu milosrdenství byl pallotin, otec Edmund Boniewicz. Byl horlivým knězem a apoštolem Božího milosrdenství. Skoro 20 let byl zpovědníkem polského primase Stefana Wyszyńského. Velmi aktivně se angažoval v šíření úcty k Božímu milosrdenství. Díky němu a otci Stanislavovi Wierzbicy, SAC, vzniklo v roce 1950 v Údolí milosrdenství v Čenstochové centrum studií spojené s Apoštolským institutem v Ołtarzewie (kde je dodnes seminář otců pallotinů), které mělo za cíl bádání nad teologickými základy tajemství Božího milosrdenství a snahu vtělit je do života církve. Pallotini se snažili prohloubit poznání o Božím milosrdenství, proto pořádali sympozia a kongresy o Božím milosrdenství. Otec Edmund uspořádal 30 sympozií, kterých se zúčastnilo mnoho známých teologů.

Od roku 1977 začal otec Edmund pro členy Hnutí Božího milosrdenství dvakrát do roka vydávat věstník o Božím milosrdenství. Tento věstník připravoval do roku 1991. Otec Edmund byl autorem mnoha knih o úctě k Božímu milosrdenství a přičinil se o to, aby se poselství o Božím milosrdenství dostalo na území Sovětského svazu. Velmi zajímavým plodem teologického sympozia, jež se konalo v Ołtarzewie ve dnech 3. - 4. října 1978, byla iniciativa, která přinesla požehnané plody pro celou církev.

Sympozia se tehdy zúčastnil pan Jerzy Wesołowski z Olštýna, který měl přednášku na téma „Pokoj světa a Boží milosrdenství“. Navrhnul, aby vznikla delegace, která by nově zvolenému papeži přednesla žádost o ustanovení svátku Božího milosrdenství pro celý svět jako první krok ve snaze zachránit svět. Když se za necelé dva týdny, 16. října 1978, stal papežem Jan Pavel II., delegace opravdu vznikla. V jejím čele stál právě otec Edmund Boniewicz. Jan Pavel II. přijal delegaci 28. února a 1. března 1979. Delegace předložila papeži prosbu o ustanovení svátku Božího milosrdenství. 

O dva týdny později se papež setkal s otcem Edmundem a udělil mu ústní dovolení slavit svátek Božího milosrdenství v Údolí milosrdenství v Čenstochové. Takto byl svátek na tomto místě slaven poprvé oficiálně už 22. dubna 1979. Pro celý svět byl svátek oficiálně ustanoven až v roce 2000. To ale nebylo všechno. Papež Jan Pavel II. požádal otce Edmunda, ať mu pošle do Vatikánu veškeré texty sympozií o Božím milosrdenství, která pallotini organizovali. Ještě jako kardinál se Jan Pavel II. v roce 1975 zúčastnil sympozia v Ołtarzewie. Lze předpokládat, že tyto materiály použil Jan Pavel II. k práci nad svou encyklikou o Božím milosrdenství (Dives in misericordia), kterou prezentoval 30. listopadu 1980. 

Encyklika o Božím milosrdenství otevřela nové možnosti a potřeby na poli úcty k Božímu milosrdenství. Pallotini vnímali potřebu širší reflexe nad Božím milosrdenstvím, která by zahrnovala život a působení laiků. Tak vznikla myšlenka kongresů o Božím milosrdenství. Dodnes se jen v Čenstochové konalo šest kongresů o Božím milosrdenství, první v roce 1981, poslední v roce 2016. Sympozia o Božím milosrdenství se konala v semináři pallotinů v Ołtarzewie v roce 1966, 1968, 1972, 1975, 1978, 2016.  

Vliv pallotinů na šíření úcty k Božímu milosrdenství       ZDE

Pallotinské kongresy o Božím milosrdenství v Polsku    ZDE

Pallotinské sympozia o Božím milosrdenství v Polsku   ZDE

Pallotini pracují na mnoha poutních místech Božího milosrdenství po celém světě, např. v Koreji, Africe, na Ukrajině, na Slovensku, v Polsku, ve Francii, v Mexiku, v Brazílii, a šíří úctu k Božímu milosrdenství prostřednictvím tisku a médií. 

V České republice pallotini od roku 2006 vydávají časopis o Božím milosrdenství "Apoštol Božího milosrdenství" a od roku 2009 působí u poutní svatyně Božího milosrdenství ve Slavkovicích. V ČR uspořádali pět kongresů o Božím milosrdenství, první v roce 2011.

Pallotinský kostel Božího milosrdenství v Údolí milosrdenství v Čenstochové

https://dolina-milosierdzia.pl

     zprac. P. Wojciech Zubkowicz, SAC